Za nezajištění PENB (průkazu energetické náročnosti budovy) exekutor a do kriminálu?

Kdo v bytovém domu odpovídá za zajištění PENB (průkazu energetické náročnosti budovy)?

Vlastníci nebo společenství vlastníků bytového domu mají podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií povinnost zajistit zpracování PENB (průkazu energetické náročnosti budovy). Nejbližší termín splnění povinnosti je do 1. ledna 2015. V dalším textu zkratka OZ znamená Občanský zákoník 89/2012 Sb.

1. Pokud je v bytovém domu založeno společenství vlastníků (SV), má povinnost zajistit PENB podle § 7a, odst. 1c, zákona 406/2000 Sb. Společenství vlastníků je právnická osoba podle § 1194, odst. 1, OZ. Při nesplnění povinnosti je spáchán správní delikt s pokutou do 200 tisíc Kč od Státní energetické inspekce. Když společenství vlastníků dostane od SEI pokutu, tak vznikne společenství vlastníků dluh, za který ručí jeho členové (vlastníci bytových jednotek = bytoví vlastníci) v poměru podle velikosti svého podílu (§ 1194, odst.2). Znamená to, když společenství vlastníků pokutu nezaplatí, tak přijde exekutor na každého vlastníka bytové jednotky?
   
2. Pokud v bytovém domu není založeno společenství vlastníků, má povinnost zajistit PENB vlastník budovy podle § 7a, 1c, zákona 406/2000 Sb. Vlastníkem budovy je obvykle více podílových vlastníků (spoluvlastnictví viz § 1115 a následující, OZ). Vzhledem k bytovému domu jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s domem jako jediná osoba (§ 1116 OZ). Pokutu při nesplnění povinnosti dostanou spoluvlastníci jednu společnou, a společně a nerozdílně (§ 1127 OZ) ji budou muset zaplatit, a exekutor může vyrabovat majetek kteréhokoliv ze spoluvlastníků (§ 1127 OZ zní: Z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně). To znamená, že SEI může celou dlužnou částku vymáhat na kterémkoliv ze spoluvlastníků. Nejspíše si vybere k žalobě toho, kdo má dostatek peněz pro případnou exekuci a je jednoduše dosažitelný (zdržuje se v ČR na adrese kam lze doručovat). Zároveň všichni spoluvlastníci, pokud to jsou fyzické osoby, spáchají přestupek (společně a nerozdílně). Bude těm, kdo už před tím spáchali jiný přestupek, například při řízení auta, hrozit i odnětí svobody? Být podílovým vlastníkem je tedy mnohem rizikovější než být bytovým vlastníkem v domě, kde bylo založeno společenství vlastníků.
   
3. Zajištěním PENB (průkazu energetické náročnosti budovy) podíloví nebo bytoví vlastníci obvykle pověří osobu odpovědnou za správu domu. Podle § 1190 OZ je osobou odpovědnou za správu domu společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce. Správce má právní postavení příkazníka (§ 2430 a následující, OZ), to znamená, že se příkazní smlouvou zavazuje obstarat záležitosti příkazce, což budou budou bytoví nebo podíloví vlastníci. Když osoba pověřená správou domu na příkaz spoluvlastníků domu PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) nezajistí, způsobí tato osoba spoluvlastníkům škodu. Po správci domu potom mohou jednotliví spoluvlastníci chtít škodu nahradit. Předtím ale zřejmě zažijí na vlastní kůži řádění exekutora a možná i kriminál.
   Představte si situaci, že správce domu „nevěděl“ nebo „myslel“ nebo ho „nikdo na nic neupozornil“, a PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) nezajistil v zákonném termínu. Jak asi budou vypadat soudní „tahanice“, když po něm budete chtít nahradit škodu? Někdy z něj nic nedostanete, protože „nic nemá“.

Pro spoluvlastníky bytového domu rada na závěr

Přikažte osobě odpovědné za správu domu (nejlépe písemně proti vlastnoručnímu podpisu nebo poštou s doručenkou nebo do datové schránky), aby zajistila PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) nejpozději do zákonného termínu (to je buď do 1. 1. 2015 nebo do 1. 1. 2017 nebo do 1. 1. 2019), a osobně se ujistěte, že to skutečně udělala. Nechte si ukázat zpracovaný PENB a ujistěte se, že byl zpracován oprávněným energetickým specialistou.

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

K čemu slouží a jak se zjistí celková energeticky vztažná plocha budovy (EVP)

Podle velikosti EVP (celkové energeticky vztažné plochy budovy) se určí termín, do kdy má stavebník,vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinnost zajistit PENB (průkaz energetické náročnosti budovy).

Další nejbližší termín takové povinnost je 1. ledna 2015 pro užívané bytové domy a administrativní budovy s EVP větší než 1 500 m². Po 1. lednu 2019 musí mít PENB všechny užívané bytové domy a administrativní budovy bez ohledu na jejich velikost.

Na energeticky vztažnou plochu (EVP) jsou vztažené měrné hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy, které jsou uvedeny v průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) v kWh/(m²·rok). EVP může objektivně, pravdivě a úplně určit jen energetický specialista, oprávněný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR k vypracování PENB. Velikost EVP je uvedena v PENB.

Podle § 2, odst. 1r, zákona 406/2000 Sb. je celková energeticky vztažná plocha (EVP) vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy.

Stanovení celkové energeticky vztažné plochy (EVP) slouží jednak zařazení budovy do klasifikačních tříd energetické náročnosti a druhým účelem je stanovení zákonného termínu, do kdy má stavebník, vlastník nebo společenství vlastníků povinnost zajistit PENB (průkaz energetické náročnosti budovy). Velikost EVP (celkové energeticky vztažné plochy) se může lišit podle toho, které vnitřní prostory budovy energetický specialista zahrne uvnitř hranice budovy. Není to ale jeho libovůle, ale odborné posouzení, jaký výpočtový model budovy poskytne co nejobjektivnější, nejúplnější a nejpravdivější výsledky, ukazatele energetické náročnosti budovy.

Prostory s upravovaným vnitřním prostředím jsou prostory vytápěné i některé nevytápěné, temperované, chlazené, větrané, s upravovanou vlhkostí vzduchu včetně vnitřních a obvodových stěn, některých světlíků a jiných prostupů budovou, některých nevytápěných zádveří, hal apod. Které prostory se pro určení EVP vynechají a které zahrnou, vám přesně určí energetický specialista, který nejprve jednoznačně definuje hranice budovy, potom budovu rozdělí do výpočtových zón, a stanoví EVP (celkovou energeticky vztažnou plochu).

Orientační odhad celkové energeticky vztažné plochy (EVP)

Případně můžete EVP (celkovou energeticky vztažnou plochu) sami orientačně odhadnout podle následujících poznámek:

1. Vnitřní prostředí lze upravovat vytápěním, chlazením, větráním, úpravou vlhkosti vzduchu a prostupem tepla stavebními konstrukcemi ze sousedních prostor.
2. Vnitřní prostředí lze také dle ČSN EN ISO 13 790 (str. 15) chápat jako klimatizovaný prostor (vytápěný nebo chlazený) s požadovanou teplotou nebo teplotami.
3. Jak se určí požadovaná teplota? Pro výpočty energetické náročnosti budov se používají návrhové hodnoty parametrů vnitřního prostředí podle ČSN 73 0540-3 (str. 27), což je obvykle podle tabulky v příloze I.1 (str. 75) nebo i jinak (podle technických předpisů, provozních a technologických podmínek, požadavků projektanta nebo investora). Pro potřeby bilančního výpočtu energetické náročnosti budov lze použít informativní parametry v podobě profilu typického užívání budovy uvedené v příloze B, TNI 73 0331, str. 47. Tyto profily je vhodné upravit do podoby provozu, který odpovídá budově. Požadovanou teplotu mají i budovy mimo provoz, garáže a jiné místnosti chráněné proti mrazu.
4. Parametry upravovaného vnitřního prostředí mohou být teplota, vlhkost, čistota, rychlost proudění a objemový tok vzduchu a intenzita osvětlení.
5. Prostorem s upravovaným vnitřním prostředím může být i temperovaný prostor (viz ČSN 73 0540-2, str. 7), což je uzavřený prostor nesloužící pobytu osob, kde je v zimním období teplota vzduchu záměrně nižší než v navazujícím prostoru vytápěném a vyšší než výpočtová teplota venkovní. Temperovaný prostor je buď cíleně vytápěn nebo nepřímo pomocí tepelných ztrát navazujících prostor. Teplota temperovaného prostoru se určí výpočtem (dle ČSN EN ISO 13 789 nebo pomocí tepelné bilance).
6. Vnější půdorysná plocha se určí podle ČSN 13 789 (čl. 3.1.11, str. 8) z vnějších rozměrů, což jsou délky měřené z vnější strany budovy. Z toho vyplývá, že cokoliv je uvnitř budovy (konstrukce, příčky, obvodový plášť) nemá na určení vnější půdorysné plochy vliv, nesouvisí to nijak s podlahovými plochami místností.
7. Součástí vnější půdorysné plochy prostorů s upravovaným vnitřním prostředím jsou proto i stavební konstrukce, vnitřní příčky a obvodový plášť budovy obklopující místnosti, které musí mít požadovanou minimální teplotu (upravuje se jejich teplota), aby se zabránilo kondenzaci vodní páry. Tyto konstrukce zajišťují parametry vnitřního prostředí zejména sdílením tepla sáláním.
8. Při výpočtu energetické náročnosti budovy se ale hodnotí pouze její vytápěná nebo chlazená část, pokud jde o potřebu energie na vytápění a chlazení. Hodnotí se prostory, kde je vyměňována energie mezi technickým systémem budovy a vnitřním prostředím. Ostatní prostory jsou pouze nevytápěnými prostory a do zóny se nezahrnují. Ve výpočtu se zohlední pouze jako „nárazníkové prostory“, které snižují tepelný tok mezi vnitřním a vnějším prostředím. U těchto prostorů se ale zohledňuje případná spotřeba energie na osvětlení či nucené větrání.
9. Podle ČSN EN ISO 13 790 (str. 26) hranice budovy při výpočtu potřeby energie na vytápění a/nebo chlazení zahrnuje všechny stavební prvky oddělující klimatizovaný prostor nebo prostory od venkovního prostředí (vzduch, zemina nebo voda) nebo od přiléhajících budov a neklimatizovaných prostor. Prostory, které nejsou klimatizovány, mohou být zahrnuty uvnitř hranice budovy, ale v tomto případě mají být uvažovány jako klimatizované prostory.
10. Podle ČSN EN ISO 13 790 (str. 26) může být nezbytné rozdělit budovu do různých zón s odděleným výpočtem potřeby energie na vytápění a chlazení. Hranice zóny zahrnuje všechny stavební prvky oddělující klimatizovaný prostor nebo uvažované prostory od venkovního prostředí… Uvažované prostory jsou tedy zřejmě prostory neklimatizované uvažované jako klimatizované, v nichž se určí vnitřní teplota podle bodu 5.
11. V TNI 73 0331 je na straně 48 v tabulce B.2 poznámka: „Obecný nevytápěný prostor lze definovat jako vlastní zónu s vlastní vnitřní výpočtovou teplotou stanovenou za předpokladu ustálených podmínek podle ČSN EN ISO 13 789, přílohy A“. Zmíněná příloha A je v ČSN EN ISO 13 789 na straně 14 a je v ní popsán postup, jak se  teplota v neklimatizovaném prostoru vypočítá.
12. V „Praktické aplikaci metodiky hodnocení energetické náročnosti budov – panelový dům“ autoři z katedry TZB fakulty stavební ČVUT Praha poznamenávají: „Nevytápěné prostory je nutné zadat jako vlastní nevytápěnou zónu, kdy vnitřní výpočtovou teplotu doporučuji zadat na základě vlastního podvýpočtu např. zjednodušeného výpočtu tepelných ztrát (tento parametr je hodnota stacionární), nebo odborným odhadem vzhledem k místním podmínkám“.
13. Pokud se hodnocená zóna skládá z více částí (místností), v nichž se návrhové vnitřní teploty liší, je nutné výslednou návrhovou vnitřní teplotu zóny stanovit výpočtem podle článku 6.3.3.1 ČSN EN ISO 13 790. Pokud mají místnosti různou výšku, je přesnější použít vážený průměr přes objemy jednotlivých částí zóny. Z takto stanovené vnitřní teploty zóny se potom počítají tepelné toky mezi vnějším a vnitřním prostředím a potřeba energie zóny.
14. EVP (celková energeticky vztažná plocha) je definována zákonem 406/2000 Sb., jedná se tedy také o právní výklad. O výklad zákona můžete požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

Jak číst PENB (průkaz energetické náročnosti budovy)

Názorná pomůcka od Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Jak číst PENB (průkaz energetické náročnosti budovy). Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je návratná investice

1. PENB je investice, která zvýší hodnotu budovy tak, že cena PENB je proti tomu zanedbatelná.
2. PENB informuje kupující nebo nájemce, kolik energie budova potřebuje k provozu bez poruch.
3. PENB je nástroj (obsahuje doporučení) ke snížení výdajů za energii. Například rozdíl mezi energetickými třídami B a E může u rodinného domu činit i 30 000 Kč na platbách za energie ročně.

Proč nestačí účty za energii

1. Účty za energii říkají, kolik energie lidé spotřebovali. Nedozvíme se z nich, kolik energie budova potřebuje k bezporuchovému provozu. Když budete například málo topit a větrat, snížíte sice spotřebu energie, ale budova Vám zvlhne a zplesniví, obyvatelé si poškodí zdraví.

Budova

1. V budovách žijeme a pracujeme, 90 % času trávíme v budovách.
2. Budova (obydlí, pracoviště) je základní lidská potřeba a právo, ze kterého pochází lidská moc, vůle a svoboda. Budova jako domov poskytuje bezpečí, stimulaci a identitu lidí..
3. Dobrý hospodář udržuje budovu ve stavu bez poruch, využívá energii co nejúčinněji, spotřebuje jí co nejméně.
4. Stát dohlíží na kvalitu, bezpečnost a zdravotní nezávadnost budov a na hospodaření s energií zákony.

Evropa se energeticky přeměňuje

1. Evropa přechází k jinému způsobu hospodaření s energií
2. Evropa zvyšuje energetický standard budov, přechází k energeticky úsporným budovám.
3. Evropa snižuje energetickou závislost (Unie, států, lidí...) na zdrojích energie.
4. Evropa snižuje emise skleníkových plynů.

Kolik je v ČR bytů a domů

1. V České republice je v bytových domech 2 160 730 bytů, v rodinných domech 1 632 131 bytů, celkem je v ČR 3 827 678 bytů. Obydlených rodinných domů je 1 554 794, obydlených bytových domů je 245 281, obydlených domů je celkem 1 800 075. V jednom bytovém domě je průměrně 8,8 bytu. V ČR je 4,3 miliony domácností. Zdroj: SLDB 2011.
2. S 80% pravděpodobností obýváme budovy starší 20 let, 35 % majetku společnosti je uloženo v realitách.

Spotřeba energie

1. Velmi zjednodušeně, stávající budovy spotřebují průměrně 240 kWh/m²·rok, nízkoenergetické domy 120 kWh/m²·rok, pasivní domy 30 kWh/m²·rok a budovy s téměř nulovou spotřebou energie 20 kWh/m²·rok (v tom je zahrnuta spotřeba energie spotřebičů, umělého osvětlení, přípravy teplé vody a energie na úpravu vnitřního prostředí, tj. topení, chlazení, větrání a úpravy vlhkosti vzduchu).
2. V Evropě se 41 % energie spotřebuje v budovách (v USA 47 %).
3. Podle údajů Energostatu je v Česku celkem 1,48 milionu bytů napojených na centrální zásobování teplem (CZT/DH), s vysokou pravděpodobností v bytových domech. Jejich roční spotřeba tepla je zhruba 46,7 PJ (petajoulů = 10¹⁵ J), což je 12,97 TWh.
4. Čistá spotřeba elektřiny v ČR v roce 2013 byla 58,66 TWh, z toho domácnosti 14,7 TWh (terawatthodin = 10¹² Wh).
5. Obnovitelné zdroje energie (OZE) v ČR v roce 2013 dodali celkem 9 243 GWh (gigawatthodin = 10⁹ Wh) energie (13,17 % z celkové spotřeby energie 70,2 TWh), z toho: malé vodní elektrárny (s výkonem < 10 MW) 1 237 GWh, vodní elektrárny (s výkonem > 10 MW) 1 498 GWh, vítr 481 GWh, fotovoltaika 2 033 GWh, bioplyn a skládkový plyn 2 241 GWh, biomasa 1 670 GWh, rozložitelná část odpadu 84 GWh. V tom není zahrnuta energie geotermální, a energie půdy, vody a vzduchu přeměněná tepelnými čerpadly.

Jak snížit spotřebu energie

1. Snižováním potřeby energie (dům zateplit, utěsnit, využít tepelné zisky od slunce, spotřebičů, osob a technických zařízení).
2. Zvyšováním účinnosti užití energie (zmodernizovat a zoptimalizovat zdroje energie, rozvody, tělesa a spotřebiče, regulovat a měřit).
3. Výrobou energie v budově, převážně z obnovitelných zdrojů. Decentralizovaná výroba energie v budovách snižuje ztráty a náklady při přenosu energií.
4. Od roku 2020 se výstavba nových domů bez využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) neobejde.
5. V ČR zůstává v roce 2014 přes 145 milionů metrů čtverečních obvodových stěn nezateplených, zhruba 88 % z celkové výroby PPS (pěnového polystyrénu) se spotřebuje na zateplení domů.
6. Podle ČSÚ se v roce 2013 v ČR postavilo 12 490 rodinných domů. Kolik z nich bylo pasivních, zjistit nejde. Odborníci jejich počet odhadují na tisícovku.
7. V ČR využívá 8 % bytů jako zdroj energie biomasu, 0,5 % bytů tepelná čerpadla, 1 % bytů slunce.

Jak zlepšit životní prostředí

1. Využitím obnovitelných zdrojů energie se zlepší venkovní ovzduší.
2. Lepší okna ve spojení s rekuperací (zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu při větrání) přinesou zvýšení kvality vzduchu v budově a ochranu před hlukem zvenku.

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

Kontroly PENB (průkazů energetické náročnosti budov)

Tisková zpráva SEI (Státní energetické inspekce)

Vzhledem k nejasné situaci v této oblasti v roce 2013 danou vyjádřením bývalého ministra průmyslu a obchodu Kuby a iniciativy některých poslanců Parlamentu ČR na změnu zákona o hospodaření energií v oblasti zpracování průkazů energetické náročnosti budov při jejich prodeji zahájila Státní energetická inspekce tyto kontroly až v průběhu 3. čtvrtletí loňského roku.

Do konce roku 2013 provedla SEI z vlastního podnětu (vyhledávala případy prodeje nemovitostí) celkem 74 kontrol. V těchto případech nebylo ze strany prodávajících zjištěno porušení zákona, čili při prodeji nemovitostí byly PENB předloženy kupujícímu. Podnět ke kontrolám od třetích osob v daném období SEI neobdržela.

Odlišná situace nastala u zahájených kontrol v letošním roce, kdy u 15 zahájených a ukončených kontrol bylo v šesti případech zjištěno porušení příslušného ustanovení zákona o hospodaření energií. V těchto případech musí Státní energetická inspekce zahájit správní řízení o uložení pokuty do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení dozvěděla, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke spáchání správního deliktu došlo. Výše pokut se pohybuje ve smyslu zákona u právnických osob do max. výše 200 000 Kč a u fyzických osob do max. výše 100 000 Kč.

Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při stavebním řízení a v rámci tohoto řízení vydává závazná stanoviska k projektové dokumentaci. Součástí projektové dokumentace k výstavbě nových budov je i zpracovaný PENB. Kontroly ze strany SEI se týkají nejen existence průkazů, ale i obsahové správnosti.

Průkazy mají být vypracovány na základě vyhlášky č. 78/2013 Sb., která stanovujeme postupy a metodiku zpracování průkazů.

V této souvislosti SEI zkontrolovala 1059 průkazů energetické náročnosti budov. V těchto případech, kdy PENB není předložen v rámci projektové dokumentace nebo vykazuje nedostatky, se nevede správní řízení o uložení pokuty, ale dokumentace se vrací podateli k doplnění nebo přepracování. Bez veškerých požadovaných náležitostí vyplývajících ze zákona není vydáno SEI toto závazné stanovisko.

Kontroly PENB se tedy týkají novostaveb, větších rekonstrukcí a budov předmětu prodeje a pronájmu. Počet nesprávně vypracovaných PENB v případě novostaveb je do 1%. U prodejů a pronájmů porušení zákona ve smyslu nesplnění vypracování PENB představuje podle počtu kontrol SEI cca 30 %. Vzhledem k velkému počtu prodejů a nájmů předpokládáme, že toto číslo bude mnohem vyšší.

Kontroly PENB jsou jen jednou z částí kontrolní činnosti SEI, neboť ta je oprávněna kontrolovat zákon o hospodaření energií v celé šíři včetně zákona o podporovaných zdrojích energie a dodržování cenových předpisů v oblasti podporovaných zdrojů energie a KVET (kogenerace). V loňském roce provedla SEI celkem 981 kontrol, zahájila 282 správních řízení o uložení pokuty a vydala 284 rozhodnutí o uložení pokuty.

V Praze dne 8.4.2014
Zdroj

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd